Letecký průzkum nad železnou oponou

helicopters-mi24_on_the_border Na jedné straně hranice československá zpravodajská správa pracně zařizovala pobyt vojáků nejen v pohraničních posádkách, ale i jejich službu na stanovištích, ke kterým se bylo možné dostat pouze průchody v železné oponě. Služba vojáků byla "zpestřována" budováním tradic v pojetí marxistického školení, jiné tradice (např. legionářských vojsk) nebyly žádoucí, o budování hrdosti na svůj druh vojska ani nemluvě. Mimořádně tvrdé postihy, nesmyslené utajování i tam, kde to nebylo potřeba a dohled vojenské kontrarozvědky nad jakoukoli čiností v posádce i na stanovištích znamenal, že v současnosti neexistují téměř žádné fotografické dokumenty, ke kterým by bylo možné se vracet. Připomínám jenom, že někteří vojáci prožili na hranici 20 i více let.... I to bylo důvodem, proč ze služby u těchto útvarů v devádesátých letech odešlo tolik zkušených vojáků a proč neexistuje veřejně přístupná česká obdoba německého muzea signálového průzkumu.

Na druhé straně hranice se mezitím pravidelně střídali dobře logisticky zabezpečení vojáci amerických obrněných jednotek, vykonávající zpočátku policejní úkoly okupační armády, později dohled na státní hranicí pěšími, motorizovanými a leteckými jednotkami. V omezeném pásmu pohybu 1 až 5 km od hranice se proháněli piloti americké armády v Kiowách či Cobrách, Angličani v Lynxech za dohledu německé spolkové ochrany hranic (BGS) v Bö-105, resp. německých signálových průzkumníků, organizačně patřících do leteckých sil. (Luftwaffe).

Bylo tak pouze otázkou času, kdy američtí piloti s vietnamskými zkušenostmi narazí na podobně vybavené stroje z druhé strany hranice.

AH-1-cobra Přestože oficiální předpisy obou stran zakazovaly přelet hranice, díky nestálému počasí, nezkušenosti některých pilotů i omylům v navádění se to občas stávalo. Některé úmyslné přelety za účelem vizuálního průzkumu (zvláště amerických pilotů) na českou stranu (např. v roce 1985 nad Domažlice nebo až k Plzni) byly sice českou stranou důsledně zamlčovány, nicméně okamžitě následovalo protiopatření v podobě ochrany státní hranice pomocí obávaných bitevních vrtulníků Mi-24 (Hind). Další přelety hranic byly realizovány za účelem přepravy osob do SRN. Na československé straně byly vrtulníky nasazovány pro schopnost manévrování proti pomalejším prostředkům ze západu, pro které byly stíhací letouny zbytečně rychlé. V průběhu let potom došlo v okolí státní hranice k několika incidentům, několikrát i s ostrou střelbou - oboustranná letecká neprostupnost železné opony byla opakovaně potvrzena.

Novodobá vojsková organizace pro elektronickou válku

Na tomto webu se dočtete o vojenských útvarech, které se v rozmezí 60. až 80. let v rámci československé armády staraly o vnější bezpečnost republiky. Právě zabezpečení území státu a jeho nedotknutelnosti je vyjádřením suverenity každého národa.

Netopýr - znak citlivých uší českých průzkumníků.... Po mírně chaotickém období počátku 90. let jsme se stali plnohodnotným členem NATO. Této vojenské organizaci jsme mohli nabídnout mj. tři oblasti, kde naše vojenství má světový zvuk - chemiky, vojenské lékaře a v neposlední řadě i signálové průzkumníky. Postupem času se i naše politické zastoupení dokázalo dohodnout na jejich organizaci. Mohl tak vzniknout nástupce důstojné tradice pasívního průzkumu v České republice - 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje (53rd Passive Systems and Electronic Warfare Centre). V současnosti jde o jediného zástupce, který mj. "obhospodařuje" i mediálně známý systém Věra. O tom, jak složité bylo začleňování této špičkové české vojenské techniky do složek NATO, se můžete přesvědčit i v televizní reportáži z června 2006.

Další jednotkou, která má ve výzbroji mj. bezpilotní průzkumný prostředek Sojka, je 102. průzkumný prapor Prostějov. Průzkumný prostředek, tentokrát vhodný pro dělostřelce - Sněžka, obsluhují vojáci elitní 4. brigády rychlého nasazení. Na rozdíl od výše zmíněné Věry jsou určeny pro nasazení v taktické hloubce, tj. jednotkách až desítkách kikometrů.

Vojáci z těchto jednotek vždy patřili k tomu nejlepšímu, co naše armáda měla. Výborné technické znalosti a přehled o celém potenciálním bojišti, spolu se snahou o další vzdělávání z nich dělá ty pravé bojovníky. Přejme si jenom, aby nebyli politicky zneužíváni tak, jako jejich předchůdci před rokem 1989.

Fenomén informační války a jeho technické pozadí

Všechny informace totiž mohou být zneužizelné. A technické prostředky armády ve spolupráci s tajnými službami toho dokáží zjistit opravdu hodně.

V posledních letech velké armády opouští "tvrdé" techniky vedení bojů. Jejich výsledkem totiž byly obvykle velké ztráty na vojácích, civilním obyvatelstvu i majetku, což s ohledem na celospolečenský konsensus nelze. (Velké lidské ztráty obvykle vyvolají protesty skupin obyvatelstva ve vlastní zemi - viz USA a jejich boje v Iráku). Důraz je pomalu, ale jistě začal přesouván na "měkké" formy války.

To všem vyžaduje úplné, správné a ve vhodnou dobu poskytované informace o možném protivníkovi. První útoky se totiž v moderní válce podnikají vždy za účelem přerušit civilní infrastrukturu, na které nepřátelský armádní aparát závisí. Zrušení všech prostředků, které dnes umožňují spojení velení a řízení jak státu, tak ozbrojených sil, má následný vliv na chod ekonomiky, psychologii a politické rozhodování.

Hlavní výhodou informační války je to, že s poměrně nízkými náklady umožňuje vysokou možnou efektivitu. U efektivně vedené informační války dojde ke snížení finančních a materiálních nákladů a ztrát vlastních bojovníků. Na svoji stranu lze získat i nepřátelské vojáky, nemluvě o nezúčastněném obyvatelstvu, které je pravidelně přímo zasahováno válečnými aktivitami. Tato technika byla využívána už v 60. letech při izraelsko-arabských válkách, kdy byli někteří arabští piloti před startem zastrašováni rádiem izraelskou stranou. Poslední hromadně uplatnění bylo například i ve zmíněné irácké válce, kdy konkrétní vyšší iráčtí důstojníci dostali faxy a osobní maily od amerického velení, kde se přesně definovalo, co se s nimi stane v případě, že uposlechnou rozkazu použít zbraně hromadného ničení. Dostali i přesný návod, jak se nejlépe vzdát a uchránit svoje jednotky v případě spojenecké invaze.

To je současná informační válka a jedna z jejích forem - psychologické operace (PSYOP), kde už naše armáda zahájila společné cvičení s vojáky US Army.

Při informační válce jsou všechny prostředky dobré, včetně mystifikace vlastních sdělovacích prostředků.

Myšlenka boje bez krve a ztrát ve vlastních řadách je ale uskutečnitelná pouze při střetnutí s technicky a technologicky stejně vyspělým protivníkem. (To se ještě - s menšími problémy - zvládlo v Jugoslávii, nikoli však v Iráku).

Vydrží tajemné věže na bývalé hranici socialismu?

Některé z těchto věží (např. Velký Javor se svým přehledovým radarem NATO) jsou ještě i dnes funkční - zjistíte to velmi rychle při nejbližším výletu, jiné věže už neplní původní úkoly, přesto důležitost získávání informací o potenciálním protivníkovi stále vzrůstá a naše jednotky, vyčleněné pro NATO, velmi intenzivně cvičí. Dokládá to i následující citát:

Věra znovu na Havranu (léto 2007).... ... Zkušenosti z války v Perském zálivu potvrdily, že v současném ozbrojeném boji lze dosáhnout úspěchu pouze na základě maximálně důvěryhodné a důkladné informovanosti o záměrech a činnosti protivníka. Této informovanosti může být dosaženo pouze při vybavení vojsk vysoce efektivními prostředky průzkumu a jejich perfektním a komplexním využíváním. Jako vysoce perspektivní, zejména v podmínkách prudkého snižování dotací na vývoj zbraní a vojenské techniky, se jeví tendence horizontální integrace prostředků průzkumu, dosažené zaváděním průzkumných systémů v zájmu několika druhů ozbrojených sil či vojsk. Současně se zásadním zvýšením operativnosti průzkumu, důvěryhodnosti průzkumných informací a přesnosti určení souřadnic ničených objektů (cílů) to umožňuje značné snížení finančních nákladů na vývoj nové techniky a jeho urychlení. (Zdroj).

Obrázek - Pátrač Věra po vstupu ČR do NATO. Zkoušení mobilní soupravy Věra S/M na bývalém průzkumném stanovišti Havran na německo-české hranici (červen 2007)

Nové průzkumné systémy už nepotřebují monstrózní věže na německo-českých hranicích, moderní přístroje (např. Sojka nebo Věra) jsou převážně mobilní. Nově se objevují myšlenky instalace českých průzkumných souprav, např. pátrače typu Věra, na paluby létajících průzkumných prostředků. Jakmile se podaří překonat problémy rychlého a přesného zjištění polohy základny letadel v čase a prostoru, půjde jistě o vynikající výrobek a světovou špičku v technologiích.

Že se však i současné české know-how ve světě NATO neztratí, dokládají dopisy českých turistů, posílajících mi své postřehy a fotografie o přítomnosti soupravy Věra v létě 2007 nejen na bývalém stanovišti Havran, ale i na německém Velkém Javoru!

Zveme vás na cyklistický výlet....

Kde je to možné, snažím se i doplnění turistických informací, např. značení nebo popisu cyklostezek. Většina stanovišť leží v chráněných zónách, legálně nedosažitelných automobilem, takže horské kolo je pro přiblížení naprosto nejlepším dopravním prostředkem. Při svých cestách českým i německým pohraničím se potkávám i na německé straně hranice se stále větším množstvím Čechů, využívajících k výletům hlavně oblast Velkého Javoru s velkými výhledy. Právě pro takové turisty zmiňuji i návštěvu Hoher Bogenu se stejně dobrým výhledem, pro technicky založené čtenáře doporučuji Kornberg a zvláště Schneeberg, v oblasti německých Smrčin (Fichtelgebirge).

Pojďte s námi objet na kole tyto pomníky studené války, památníky utajovaných bojů o ovládnutí rádiového prostoru a často i místních šarvátek za použití ostrých zbraní. Jeďte v létě a zkuste si představit, jak složitý byl asi na průzkumných stanovištích život pro vojáky v zimě, zvláště pro ty. kteří tam nebyli dobrovolně.

Stanoviště Poledník (Mittagsberg) Vydáte-li se s námi, začínáme cestu v Aši a pokračujeme po spojovacích cestách bývalé Pohraniční stráže (signálky) přes Dyleň, Havran, Zvon a Čerchov na Poledník. Cesta bude natěžko (na kole vezeme stan, spacák i jídlo a pití) a spojíme ji s poznáváním stanovišť na německé straně hranice (Grosser Arber, Schneeberg, Hoher Bogen aj.), což zabere asi 10 - 14 dní. Nemáte-li tolik času, lze cestu urychlit přesunem po vnitroúzemních silnicích a k hranici se vrátit jen v blízkosti stanovišť (Mariánské Lázně - Dyleň, Tachov - Havran, Bělá nad Radbuzou - Zvon, Capartice, Klenčí - Čerchov, Kašperské Hory - Poledník). Stejně tak se můžete přesunovat autem či vlakem a na stanoviště vyjet na kole. Ubytování v penzionech (cca 500 Kč/noc) už není problém ani v pohraničí.

Popisy cyklistických tras přes některé z uvedených stanovišť naleznete i na specializovaných stránkách cyklotras Sport Beran, se kterým se snažím některé trasy synchronizovat.

Hodnocení webu a odkazy na něj

Tento článek je nedílnou součástí webu http://www.iron-curtain.info a snaží se navázat na evropské aktivity, související se setkáváním dřívějších nepřátel na státní hranici (iron curtain foundation) nebo budováním světového muzea železné opony (ironcurtain world museum Kvilda). V žádném případě zde není oslavována železná opona jako taková, reakce se týkají pouze vysvětlení určitých mystifikací či přímo lží, objevující se v posledních letech s možností obchodního využití cest okolo bývalé hranice socialismu.

Všechny zde zveřejněné informace pochází z veřejně přístupných zdrojů.

Vzhledem k většímu množství vložených fotografií jsou odkazované soubory poměrně velké (0.2 - 1.5 MB) a měli byste proto disponovat rychlejší linkou (alespoň 256 kb/s).

Get Adobe Acrobat Reader Soubory na tomto webu jsou tvořeny kombinací HTML a PDF. Pro čtení těch druhých budete potřebovat volně šířený prohlížeč Adobe Acrobat Reader. Pokud ho nemáte nainstalovaný, PDF soubory na webu se vám v prohlížeči nezobrazí a je vám nabídnuto pouze jejich stažení na počítač. Pokud tedy Adobe Acrobat Reader nemáte dosud nainstalovaný, stáhněte si ho nejlépe v české verzi, na stránkách českého dealera, u firmy Amsoft. (Nainstalujte si minimálně verzi 7, v lednu 2007 je už dostupná i verze číslo 8). UPOZORŇUJI, že téměř všechny PDF soubory jsou zakódovány a uloženy tak, aby mohly být použity POUZE pro čtení. Úpravy souborů, resp. jejich tisk je ZAKÁZAN.

Děkuji všem, kdo na můj web odkazují na svých stránkách. Jejich seznam zde časem zveřejním nebo se na ně můžete podívat pomocí Jyxa nebo Googlu

Nahoru