Popudem pro vznik těchto článků byla původně mnou zamýšlená cykloturistická cesta od Baltu po Vídeň po bývalých cestách v okolí železné opony. Chtěl jsem jen stručně popsat jednotlivá navštívená místa a jejich historii.
Velmi brzy jsem však názor změnil - v posledních několika letech mě totiž doslova nadzvedávají tendenční články a mediální pořady, líčící jako jediné hrdiny ty, kteří se za vlády komunistů dostali za železnou oponu. Vážím si všech, kteří si splnili svoje předsevzetí odejít z komunistického područí i za cenu velkých osobních obětí. Jako historika mě však uráží jednostranný způsob černobílého myšlení některých publicistů, kdy ti, co zůstali "vevnitř" jsou popisováni jako ti špatní, protože málo bojovali....
Osobně jsem rád, že při útěcích byly uplatňovány všechny možné varianty mimo střelby na neozbrojené spoluobčany. I v roce 2006 hodně protěžovaný seriál ČT "Příběhy železné opony" popisuje v jednom z příběhů cestu přes železnou oponu pomocí nejmenovaného velitele StB - prakticky tehdy spolupracoval odpůrce režimu s jeho aktivním podporovatelem! Útěk se podařil....
Z pohledu "černobílých" publicistů by něco takového nemohlo vůbec existovat... Jejich současné názory neberou v úvahu to, že český národ tehdejší doby prostě nebyl připraven masově bojovat za obnovu demokracie a jít cestou hromadného střílení a občanské války jako v Jugoslávii, resp. Maďarsku - to není v českém naturelu, navíc to otvírá nové křivdy do budoucna. Stačí se jen podívat, jak je národ i po více než 50 letech rozdělen kauzou bratří Mašínů - je či není správné při své cestě za svobodou zabít každého, kdo má zbraň, i když by to byla jen zbraň na ochranu přepravy peněz pro podnik? Na ochranu před kriminálními živly?
Ano, je třeba říct, že komunistický režim byl hodně špatný a bránil odchodu občanů za hranice ale ne každý, kdo zůstal "uvnitř", je či byl špatný také a ne každý, kdo se za hranice dostal, byl ten hodný....
Pro ilustraci pouze stačí vzpomenout mrtvé po únosech čs. letadel v roce 1972 - viz http://www.tepla.cz/zpravodaj/2005/tepelsky_zpravodaj_2005_07_08.pdf
Buďme realisty a hodnoťme konkrétní lidy za konkrétní činy, nesnižme se k tomu, že budeme paušálně odsuzovat všechny, kdo nebojovali se zbraní v ruce....
Historie železné opony
Upozorňuji, že historie železné opony je zde zmíněna jen velmi stručně. Důvodem je vytvoření řady specializovaných stránek (např. lahvista.cz nebo Železná opona), které tuto problematiku postihují jednak podrobněji, jednak lépe. Účelem této kapitoly je pouze vysvětlit, do jakého prostoru se cykloturista podívá, co tam uvidí a co tam mohl vidět dříve z hlediska zabezpečení státní hranice. V žádném případě se v článcích nevěnuji politickému pozadí výstavby železné opony ani se nedám zatáhnout do případné polemiky - to je předmětem jinak zaměřených webů.
Můžete si všimnout, že tuto metodu popisu volí téměř všichni tvůrci webů, popisujících život v okolí železné opony. Při službě na "železné" hranici se dobrovolně či nedobrovolně vystřídalo cca 120 000 mužů a žen, tvořících nyní poměrně velkou část společnosti. Jakýkoli extrémní názor jedné či druhé strany obvykle vyvolává hysterickou reakci....
Odkazy na stránky, zabývající se - alespoň okrajově - železnou oponou:
Muzeum PS - Valtice, Celňák Původní odkaz, vedoucí na stránky města Valtic, z webu zmizel
Nedělám si iluze, že jsem něco neopominul. Pokud si myslíte, že by v uvedeném seznamu měl být ještě nějaký odkaz, kontaktujte mě.
Mapa železné opony
Pojem "železná opona" má více významů. V našem pojetí je chápána jako hranice mezi dvěmi bipolárními světy po skončení 2. světové války.
V doslovném smyslu slova jde o hranici, tvořící ještě v roce 1945 oddělovací čáru mezi Rudou armádou a ostatními spojenci z války. Rudá armáda svými jižními silami obsazovala i Rakousko, ze kterého sice koncem 30. let probíhala velká část agrese vůči Československé republice, nicméně po válce byla uznána jako oběť nacistů. Část Rakouska však obsazovaly i americké síly. První železná opona tedy měla až do odchodu Rudé armády z Rakouska původní podobu podle pravého ilustračního obrázku.
Po vzniku obou německých států a odchodu Rudé armády z Rakouska, se železná opona jednak posunula, jednak opravdu instalovala - do té doby byla hranice celkem propustná. Modrá čára naznačuje směr mojí cesty. (Už projeté i dosud plánované) Neoznačený úsek tzv. vnitroněmecké hranice až k moři si nechávám na další roky cyklotoulek.
Tehdejší přítomnost Rudé armády dodnes dokládají azbukou popsané pomníčky v mnoha východorakouských městech a vesnicích. Setkali jsme se s nimi například už při našich cyklotoulkách rakouským příhraničím. Musím uznat, že jsem Rakušanům v duchu připsal kladné body, když přes všechny problémy, které byly s přítomností Rudé armády spojeny, se o pomníčky s úctou starají. (Na rozdíl např. od našeho Brna).
Historické použití železné opony
Články se společným pozadím železné opony tvoří tři základní kapitoly:
- První známé použití železné opony na belgicko-holandské hranici za 1. světové války - 'Wire of Death')
Oplocená hranice v podobě pletiva a ostnatého drátu, kde lidé umírali při zakázaném přechodu do jiné země, není výmysl komunistické zvůle po skončení II. světové války. Poprvé se používala už v I. světové válce. Byla postavena stejně rychle jako ta komunistická a s příslovečnou grmánskou pečlivostí. Více...
- Výstavba a použití komunistické železné opony na československých hranicicích
Ocelová stěna, oddělující dva světy - kapitalistický a socialistický, resp. země východního bloku. Postavena počátkem 50. let a přestože - na rozdíl od východoněmecké strany hranice - na té československé bly povoleny určité "humanizační" prvky (odstranění minového pole, vysokého napětí a nástražných zařízení), umírali v její blízkosti lidé střelbou a cvičenými psy. Více...
- Na ně navazují články o systému ostrahy státních hranic v Československu a Německu, o síle jednotlivých složek, chránících hranici, jejich úkolech a roli průzkumu v okolí železné opony
V této části webu jsou popsány osudy bývalých vojenských stanovišť na železné oponě, sloužící k rádiovému, radiotechnickému a vizuálnímu průzkumu zemí na druhé straně hranice, tjn. převážně Spolkové republiky Německo a touto cestou i spojů NATO, resp. jejich ozbrojených složek. Více...