To, co si na tomto webu přečtete, není obsah infantilní počítačové hry "Cold War - Behind the Iron Curtain", nebo podobně hloupého amerického filmu "Čtvrtá válka", ze kterých současná mladá generace čerpá "znalosti" o západní hranici mezi Československém a Německem, to je - naštěstí už minulá - realita. Realita plná komunistické ideologie a nepříjemných zkušeností s režimem - nemá smysl na ni vzpomínat s dojetím. S odstupem času však má většina negativních zážitků už "otupeny hrany" a je tak možno vzpomínat i na "dobu vojenskou" bez emocí a s nadhledem.
Zapomenutá elektronická válka podél železné opony
"...Minulost je důležitá. Armáda bez tradic nemůže být armádou. Pokusme se tyto tradice více připomínat..."
(Prezident Václav Klaus)1)
"...Pro paměť národa dělejme každý z nás co umíme. Na formální instituce příliš nevěřím...."
(Prezident Václav Klaus)2)
Všechny současné, moderní armády se dají charakterizovat jako armády elektronické3). Čím dál, tím více jsou vojenské zbraňové systémy řízemy výpočetní technikou, data a hovory předávány mezi velitelskými stupni bezdrátově a potenciální cíle jsou zjišťovány radarem. Výpočetní technika spočítá a řídí souřadnice pro dělostřelecké baterie, naviguje v neznámém terénu. Vojenskou techniku řídí v neznámém terénu systém GPS, na letištích jsou přibližovací a přehledové radiolokátory, systémy "vlastní/cizí" určí, jestli blížící se letadlo je naše nebo nepřítele. Dělostřelectvo je schopno určit, odkud byl vypálen granát či raketa, k ochraně objektů či hranic se používají prostředky na bázi elektromagnetického či optického záření. Multispektrální a radiolokační prostředky umožňují vést průzkum dokonce i skrz oblačnost.
Současná elektronická válka je tedy především prioritním bojem proti centrům produkce a kontroly toku informací, vede útoky na konkrétní místa velení či na tok informací mezi velícími a konajícími složkami. Je založená na analýze a syntéze informací, snaží se získat dostatečné množství informací či znemožnit totéž učinit protivníkovi - jedna informace může být použita/zneužita oběma stranami konfliktu. Každá ze stran shromažďuje, zpracovává a následně analyzuje získaná data, snaží se získat informační převahu a tím i výhodu nad oponentem. Používá navíc i tvrdé prostředky k fyzické eliminaci velení protivníka či jeho komunikačních kanálů. Zbraní - v přeneseném slova smyslu - může být následně také nedostatek kvalitních a včasných informací mezi velícími stupni ozbrojených sil nepřítele, pokud něco takového dokážeme způsobit. V informační a kybernetické válce lze využívat i starší a dříve exotické válečné metody, např. varianty psychologických válečných operací (psyops). Zjednodušeně řečeno se jedná o úpravy oficiálních zpráv, vkládání polopravd, lží a dezinformací, vedoucí ke zmatení protivníka79).
Určité demaskující příznaky vyzařování bojové techniky dokážeme výcvikem nebo sérií protiopatření omezit, ale na některých z nich je v současnosti bojová činnost armády přímo závislá. Stačí tedy jen zjištění aktivace (nebo dočasného vysílání) určitého vojenského zařízení, abychom pochopili, že armáda začíná dělat něco, k čemu byla vytvořena. Za tímzo účelem byly v době studené války spouštěny akce leteckých i jiných provokací na čáře dotyku obou armád - právě za účelem zjištění těchto prostředků, aktivovaných jen ve zvláštních případech.
Vojáci totiž komunikují pomocí senzorů a vysílaček, zjištěné a zaměřené cíle mohou být následně - a to z obou stran - pod kontrolou protivníka. Pokud kontrola není možná, lze cíle likvidovat automatickým naváděním střel na zdroje vyzařování, často z velké dálky. Data jsou předávána převážně automaticky, bez zásahu člověka a nic na tom nemění fakt, že přenos je šifrovaný a druhé straně dočasně "nečitelný". Pro zaměřovací systémy není nutné znát obsah zprávy, stačí určit - a zaměřit - místa vzájemné komunikace protivníka. Průzkum, zaměřování a odhalování síly protivníka vede k pravdivému poznání jeho síly, nebezpečnosti, doby a síly reakce. Zkušenosti z obou světových válek, ale hlavně ze "studenoválečného" období ukazují, že důležitým faktorem informační války jsou navíc i psychologické operace - působení na centra velení protivníka, špičky velení i jednotlivé vojáky80). V případě zničení komunikačních spojů protivníka tak lze působit přímo na jeho vojáky.
Moderní, technikou vybavené armády jsou však zároveň silně zranitelné, protože nemají kontrolu nad veškerou vyzářenou energií od své techniky, čehož mohl - od počátku XX. století - s výhodou využít protivník.
A taky, že využíval...
Nebo lze pokračovat přímo jednotlivými kapitolami webu:
Historie radiové špionáže - Naslouchací stanoviště - Vojenská technika - Protivníci na železné oponě - Zpracovaná literatura, odkazy a komentáře - Autor webu a kontakt
Podrobnou informaci o struktuře webu vám poskytne menu v horní části každé stránky.